Nejlepší století pro ženy, ocenění FLAMMA i zpověď maratonské běžkyně
Sto let je zhruba jeden lidský život. Je neuvěřitelné, jak moc se za tu dobu může a dá změnit. Zatímco dnes ženy stojí v čele firem, politických stran nebo rovnou států, není to zase tak dávno, kdy sváděly boj o možnost studovat na vysoké škole nebo volit. Poslední století bylo pro ně vůbec nejúspěšnější v tom, čeho celkově dosáhly. Jak ženy vidí tuto minulost, výzvy i příležitosti současnosti, co je tíží nebo naopak potěší, i o tom bylo první networkingové setkání projektu #PRVNÍCH100LET. Svým názvem odkazuje na výročí, kdy právnickou fakultu poprvé absolvovala žena.
Co jsme získaly dnes, nemusíme mít zítra
První debaty na pódiu se zúčastnily slovenská veřejná ochránkyně práv Mária Patakyová, vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová a ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. A shodly se, že posledních sto let bylo pro ženy obrovským úspěchem. Danuše Nerudová připomněla, že první Evropanky s vysokoškolským vzděláním byly v roce 1877 lékařky, které vystudovaly ve Švédsku, zatímco v českých zemích se něco podobného přihodilo až po roce 1900. Volební právo mají české ženy teprve 101 let. „Emancipační snahy byly úspěšné, takže dnes můžeme, co můžeme. Posledních 100 let bylo pro ženy nejefektivnějších v tisícileté historii lidstva,“ zhodnotila Lenka Bradáčová. S vděčností je na tuto dobu třeba hledět i podle Márie Patakyové. Na Slovensku sice nedávné silné zastoupení žen na špici justice poněkud oslabilo, ale tamní ombudsmanka věří, že dlouhodobě bude zachovávána smysluplná rovnováha.
Zmíněné dámy se podělily také o své recepty, jak ve vysoké pozici čelit nejrůznějším tlakům a jak vůči nim ubránit své ideály. O ty může podle Danuše Nerudové člověk snadno přijít, ale důležité je přesvědčení, že koná správně. Významná česká ekonomka také radí rozlišovat mezi konstruktivní a manipulativní kritikou, přičemž ta druhá si nezaslouží pozornost. „Když jsou to skutečné ideály, tak je člověk neztrácí,“ představila svůj pohled Lenka Bradáčová. Lidský život je podle ní o kompromisech, ale i ty mají svá pravidla, která nelze překročit.
Zazněly i vzkazy nastupující generaci, která podle pražské vrchní státní zástupkyně nesmí ustrnout, protože „co jsme získali dnes, nemusíme mít zítra“. Mária Patakyová zase uvedla, že právníci by vždy měli za paragrafem vidět adresáta normy, jehož práva mají být ochráněna.
Vzory, k nimž lze vzhlížet
Ve druhé debatě se pak na pódiu potkaly partnerka advokátní kanceláře TaylorWessing Janka Brezániová, Olga Kaizar z Deloiite Legal a advokátka z kanceláře White & Case Renata Ryglová. Shodně ocenily, že mají možnost vybrat si životní cestu a jít po ní, což bylo ženám v minulosti upíráno. „Je třeba podporovat ženy v právnické profesi. Ušly jsme za sto let dlouhou cestu a můžeme to brát jako mezník k zamyšlení, kam chceme kráčet dál,“ prohlásila Renata Ryglová. Sama jako jednu z výzev vidí dostat více žen do vedení právnických kanceláří. O tom ví své Olga Kaizar, která se propracovala do vedení silného právního brandu, což je podle ní věc připravenosti i trochy štěstí. Dnes už to ale vidí jako přirozenou věc. Ve vedení Deloiite Legal jsou totiž ženy hned tři.
Podobně úspěšná Janka Brezániová měla podle svých slov štěstí na skvělé školitelky, které pomohly její kariéře. „Pokud přispěji k tomu, aby mě tak viděla zase některá má mladší kolegyně, budu ráda,“ vyznala se. Renata Ryglová k tomu uvedla, že juniorní právničky potřebují dodávat sebedůvěru a chtějí vidět vzory, k nimž lze vhlížet. „Seniorní kolegyně by proto měly být hlavně samy sebou,“ řekla.
Padla také otázka, zda mají ženy právničky stejně velká ega jako muži právníci. „Je třeba rozlišovat mezi ambicí a egem. Já ego nemám,“ uvedla Janka Brezániová. A vysvětlila, že cílem je v této profesi hledat přijatelné řešení, ne vnucovat svůj pohled. Stejně to vidí i Olga Kaizar, podle níž je třeba korigovat příliš silné osobnosti, neboť právničina je týmová práce založená na kompromisech.
Na programu ale nebyly jen debaty, zaplněnému hledišti několikrát zazpívala advokátka a akademička Katarína Maisnerová. A vysloužila si mohutný potlesk. O pozoruhodnou životní cestu, kterou zkomplikovala vážná porucha přijímání potravy, se zase podělila atletka a maratonská běžkyně Marcela Joglová. Poselství to bylo povzbudivé: o síle vůle, o pomoci blízkých i o tom, že těžké zdravotní problémy mohou být začátkem startu na vrchol. Velkým finále celého večera bylo předání cen FLAMMA pro inspirativní dámy v oblasti práva z Česka i Slovenska i ty, kteří přispívají k diverzitě v oblasti právnických profesí.