SERIÁL | Při návštěvě nově zrekonstruované konferenční místnosti našeho rektorátu jsem zalitovala, že na nás ze zdí jako symbol tradice a předchozích akademických generací shlížejí výlučně bývalí rektoři – tedy jen muži. Příslušná výzdoba jako by podávala informaci, že svět akademie, vědy a výzkumu byl tradičně pro ženy uzavřený a že jim nemůže poskytnout žádné silné vzory žen akademiček z minulosti.
Hned jsem začala přemýšlet, které ženy z minulosti Masarykovy univerzity by měly být ve slavnostních místnostech brněnského rektorátu umístěny jako vyjádření úcty i jako symbol a vzor pro mladé akademičky. První jméno, které mi vytanulo na mysli, bylo jméno Boženy Komárkové. Jméno filozofky, teoložky, autorky, která velmi silně ovlivnila nejen mé přemýšlení o právu a o ochraně lidských práv, například těmito myšlenkami:
„aby žila svoboda v zákonech, musí žít v lidech, a svoboda je pouze tam, kde člověk přemáhá sociální determinismus pohledem vzhůru, kde je její domov a odkud přichází také na tento svět…. Základem duchovní svobody není neodpovědná zvůle jedince, ale naopak stupňované vědomí odpovědnosti.“
„Být člověkem, znamená ptát se po pravdě. Vědomí, že život má určitou míru, podle které má být žit, patří k prapodstatě lidství.“
„Přijímá-li člověk život jako službu, nachází teprve životní rovnováhu, životní radost.“
Osobní propojení s Boženou Komárkovou pociťuji i díky dalším dvěma moudrým a silným ženám, které mě ovlivnily v mé práci i přemýšlení o právu a lidských právech, což jsou Anna Šabatová a Eliška Wagnerová. Jeden z nejcennějších předmětů, který mne symbolicky doprovodil na mé cestě na Evropský soud pro lidská práva, byla kniha Boženy Komárkové Původ a význam lidských práv psaná na jemném průklepovém papíře a publikovaná v rámci českého samizdatu, kterou si Eliška Wagnerová nechala podepsat od Boženy Komárkové a kterou mi věnovala před několika lety, aby mne provázela při mé práci na ochraně lidských práv.
Českou ženskou linii přemýšlení o lidských právech tedy vytvořily tři ženy, z nichž ani jedna není čistokrevná právnička. Božena Komárková byla filozofka, teoložka a učitelka, Anna Šabatová vystudovala filozofii a teprve PhD. získala na právnické fakultě a Eliška Wagnerová sice byla advokátkou a soudkyní, ale její doktorát je z politologie na filozofické fakultě.
Anna Šabatová i Eliška Wagnerová (stejně jako Božena Komárková) mě inspirovaly i v tom, že pro dosažení dobrých výsledků v práci i pro vybudování odolné demokratické společnosti je nutné blízce spolupracovat s mladými lidmi. Obě měly vliv na ostatní už svým odvážným životním příběhem i svou prací, navíc Anna Šabatová vychovala silnou generaci právníků a právniček v Kanceláři veřejného ochránce práv a Eliška Wagnerová ovlivnila řadu svých mladších kolegů a kolegyň na Nejvyšším i Ústavním soudě.
Já jsem přesvědčena i o tom, že my starší bychom se měli učit také od těch, o jejichž budoucnosti dnes rozhodujeme. Mezi své mentorky tedy zařazuji i právničky, které jsou mladší než já, ale skvělé v práci, svých dalších aktivitách i životě; namátkou jmenuji Barbaru Havelkovou, Veroniku Bílkovou, Pavlu Špondrovou, Evu Petrovou, Zuzanu Vikarskou, Hanu Lupačovou, Barbaru Antonovičovou, Věru Honuskovou a vůbec celé společenství vzniklé kolem Mužského práva.
Autorkou článku je Ambasadorka projektu #PRVNÍCH100LET - Kateřina Šimáčková, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva.
Comments