Jak a proč si vybraly své současné specializace? Jak zvládají pracovní nápor? A mají vůbec čas zamyslet se nad svou profesní budoucností? Inspirativní ženy ze světa práva tentokrát ve studiu INFO.cz zastupovaly tři úspěšné advokátky. Pozvání přijaly Irena Munzarová z Havel & Partners, Andrea Kolcunová z Deloitte Legal a Vendula Nejedlá z Nirris.
Vendula Nejedlá působí v advokátní kanceláři Nirris už 14 let. Nedávno tak zažila druhý rebranding kanceláře, dříve známé pod názvy Zilvarová, Ctibor, Hladký a ZCH Legal. Kancelář se primárně zaměřuje na nemovitosti, takže Vendulinou specializací nemůže nebýt legislativa s tím spojená. „Letos jsem se pořádně ponořila do stavebního práva, protože je tam hodně změn,“ říká Vendula a dodává, že dění posledních měsíců kolem stavebního práva bylo pro celou kancelář impulsem k řadě doprovodných osvětových aktivit.
Andrea Kolcunová je advokátkou v týmu Business Integrity Deloitte Legal, který vede Jaroslava Kračúnová. Věnuje se trestní odpovědnosti právnických osob a nastavování a updatu compliance programů, především v oblasti anti-bribery and corruption compliance. Druhou Andreinou specializací je whistleblowing, díky čemuž bývá zapojena do interních vyšetřování. „Pokud jde o mou neformální roli, tak bych řekla, že jsem srdcař,“ přibližuje Andrea.
Specializací Ireny Munzarové je korporátní právo. Stejně jako Vendula má expertízu i v nemovitostech, ale to se spíše váže k jejím předchozím působištím. „V našem týmu se zabýváme vším, co pod korporátní právo může spadat, od obyčejného zakládání společností, přes spory mezi společníky až po velké restrukturalizace, takže ta práce je velmi různorodá,“ uvádí Irena s tím, že právě tato pestrost a hloubka, do níž se při práci noří, jí na této oblasti přijde atraktivní.
Stesk po stresu
Zatímco kancelář Nirris se podle Venduly Nejedlé prakticky vůbec nevěnuje trestnímu právu, Andrea Kolcunová nabrala tento směr již za studií. „Už na vysoké jsem věděla, že trestní právo dělat chci. Je to zásluha mého tehdejšího úžasného vyučujícího Zdeňka Kopečného, což byl mladý advokát, který dokázal na fakultě velmi formovat lidi. Mě to nadchlo a přijde mi zvláštní, jak může jeden člověk jiné přetransformovat, protože sama od sebe bych si asi neřekla, že chci dělat právě toto,“ vzpomíná Andrea s tím, že do své první pracovní pozice vstoupila jako obhájkyně v trestním právu. „Potom jsem si udělala menší odbočku na trestněprávní úsek soudu a dělala asistentku soudce, takže jsem si to vyzkoušela i z druhé strany,“ dodává. K oboru compliance ji pak přivedla lidská blízkost s týmem v Deloitte.
Krátkou odbočku mimo svět advokátních kanceláří má za sebou i Irena Munzarová. Na čas zamířila do korporátních vod. „Byla jsem in-house právničkou, ale netrvalo to příliš dlouho, protože mi chyběla advokacie. Navíc společnost, pro niž jsem pracovala, hodně právních služeb outsourcovala a rolí interního právníka bylo spíše vytváření dodavatelsko-odběratelských smluv, příprava zadání externím advokátním kancelářím a reportování zahraniční matce, takže ta role nebyla tak akční jako v advokacií. Může to znít trochu bláznivě, ale chyběl mi ten stres, protože jsem zjistila, že nejlepší výkony podávám pod určitým tlakem,“ popisuje Irena.
Tažní koně
Jak ale advokátka v Havel & Partners řeší potřebu si od stresu odpočinout? „Poznám na sobě, že už to není dobré. Pak začínám zvažovat dovolenou. Obvyklý pracovní stres se snažím nechávat v pracovním týdnu a během víkendu relaxovat, což se mi daří. Na druhou stranu během pracovního týdne mi příliš soukromého času nezbývá,“ přiznává Irena Munzarová. Z pohledu Venduly Nejedlé advokacie a její specifická náročnost sedí určitému typu lidí. „Myslím, že nejde o tlak a stres, spíš bych to nazvala adrenalinem, který je v naší profesi určitým způsobem návykový. Na mateřské jsem si připadala jako na střídačce. A druhá věc je, že advokacie prostě přitahuje takové povahy typu tažných koní, kteří to vydrží a neschvátí se,“ vysvětluje.
„Srdcařka“ Andrea si pracovní nápor užívá. „Jsem do toho velmi položená, Mám práci, která mě poprvé v životě opravdu hodně baví, takže občas mi nadřízení říkají, ať jdu domů, že není potřeba, abych tu věc dokončila ten den. Takže já v první okamžik možná ani nepoznám, že už toho mám nad hlavu,“ říká advokátka Deloitte Legal.
Pracovní život diskutérek je stejně hektický jako dnešní doba. To je kombinace, která neskýtá příliš klidu k zamyšlení, kudy dál. Jak si dámy dokážou vyhradit prostor úvahám nad dalším kariérním směřováním?
Andrea zmiňuje prospěšnost systému koučingu v Deloitte. „Každý zaměstnanec má nad sebou kouče, který by měl být o jeden kariérní stupeň výše, a je možné s ním probírat jednotlivé kroky na cestě k povýšení. Zároveň chci říct, že mi připadá v zcela pořádku, pokud někdo nechce šplhat po kariérním žebříčku. Ale pokud chce, kouč je mu k dispozici a je to svým způsobem kamarád, s nímž je možné probírat, co se daří či nedaří. Když jsem nastoupila a bylo mi řečeno, že budu mít kariérního kouče, přišlo mi to trošku jako blbost, jako nějaký korporátní mechanismus, který mi nedával smysl, ale musím říct, že jsem si kouče vybrala skvěle,“ hodnotí Andrea.
V Havel & Partners podle Ireny Munzarové funguje podobný systém, jen kouče v něm nahrazují mentoři. „Každý z kolegů má přiděleného interního mentora, který s nimi řeší nejrůznější podněty. Jednou či dvakrát do roka se probírají tyto záležitosti, jako kdo by chtěl kam směřovat. Vedle pozice partnera, která je nejen právní, ale také byznysová, máme ještě pozici counsela, která je spíše nebyznysové povahy, což může být řešení pro ty, kteří se necítí tak dobře v byznysu,“ přibližuje Irena.
Které oblasti práva považují dámy za ty nejnudnější? Dá se „dělat dobře“ současně práce i mateřská? A připadají si účastnice debaty cílevědomé? I to se dozvíte v podcastu Právničky
コメント