Jak se vyrovnat se změnami, které náročná profese manažerek přináší? A jak vést tým k výsledkům a zachovat si u toho lidskost? Nejen na to odpovídaly na akci Změna je rodu ženského v Bratislavě tři inspirativní dámy na pomezí práva a financí: Lenka Štiková Gachová, partnerka advokátní kanceláře Havel & Partners, Ľubica Gubová, Country manažerka společnosti Visa pro Slovensko a Beáta Petrušová, finanční ředitelka v Europ Assistance, předsedkyně dozorčí rady v Generali Bulgaria a Senior advisor finančního ředitele Generali CEE Holding.
Úvodním tématem panelu bratislavské diskuze byla změna a to, jak se ke změnám coby přirozenému fenoménu spojenému s pracovním životem účastnice staví. Z pohledu Beáty Petrušové znamená blížící se vnitrofiremní změna vždy příslib pracovní aktivity. Košická rodačka má za sebou dlouholetou službu pro skupinu Generali, posledních deset let pracuje pro Generali CEE holding, a její úlohou je poskytovat manažerům společností podporu při transformacích, ale třeba i v době roční účetní závěrky. Je to čas, kdy si Beáta Petrušová vyhrnuje rukávy. Jako strážkyně financí pak často cestuje do různých firem v rámci regionu střední a východní Evropy. „Bohužel to často vyjde třeba před Vánoci, kdy za mnou přijdou kolegové s dotazem, zda bych nezajela například do Bulharska podívat se, jestli vše sedí a vychází, zda není třeba něco doúčtovat, dorezervovat, odepsat či jinak změnit,“ přibližuje Petrušová a dodává, že to k její práci patří, nicméně Vánoce již raději tráví se svými blízkými.
Podle Ľubici Gubové lidé spíše oceňují status quo, než že by bažili po změnách. Nakonec ale změny jsou tím, co je může posunout vpřed. Podstatné je proto podle ní nastavení mysli, které pomůže změny snáz přijímat. Hovoří z vlastní zkušenosti, když sama podobnou změnou mindsetu prošla. „Když se otevírala pobočka Visa v Bratislavě, sloužila jsem patnáctým rokem u jiného zaměstnavatele, a navíc jsem byla těhotná. Tak jsem si řekla, že když už mě tedy čekají změny, tak ať je to se vším všudy, ať nemám stres dvakrát,“ říká. Jelikož již na předchozí pozici pracovala s platebními kartami a přidruženými technologiemi, profesně jen „změnila úhel pohledu“.
Lenka Štiková Gachová má za sebou úspěšnou profesní dráhu ve státní správě, na což navázala neméně úspěšnou kariérou v sektoru soukromém. V Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže strávila osm let a končila jako šéfka Odboru výroby a služeb Sekce hospodářské soutěže, který vyšetřoval zakázané dohody a zneužití dominantního postavení. K úvahám o odchodu ji přiměla změna ve vedení ÚOHS. „Musela jsem se rozhodnout, jestli chci jít tím směrem, který si vybralo nové vedení. To by však pro mě znamenalo slevit ze svých zásad. Řekla jsem si, že právo se dá dělat i jinde, a šla do advokacie, což bylo pro mě neprobádané území. Odcházela jsem i se svým tehdejším nadřízeným a společně jsme v Havel & Partners záhy založili novou soutěžní praxi. Původně jsme se obávali, zda se dva advokáti se specializací na soutěžní právo vůbec uživí, dnes, po 14 letech, je nás téměř třicet, včetně slovenského týmu, za který zodpovídám,“ rekapituluje Lenka Štiková Gachová.
Respekt vs. obliba
Věčné téma pro prakticky každého vedoucího pracovníka – jak vést týmy, aby dosahovaly požadovaných výsledků, ale přitom na pracovišti zachovat lidskou, přátelskou atmosféru. Pro ženy je toto téma citlivější, protože více tíhnou k harmonii a mají tak i větší potřebu být oblíbené. Beáta Petrušová si za léta již zvykla, že jedním z rozměrů její práce jako finanční ředitelky je i to lézt lidem „tak trošku na nervy“. Potřeba být v práci oblíbená není tak důležitá. „Stačí mi, že mě mají rádi doma,“ říká s mírnou nadsázkou. „Ale jak stárnu, tak se hrany obrušují a občas mě i v práci baví být oblíbená,“ pokračuje v humorném tónu. „Ne vždy se to však daří, a tak zůstávám u toho, že mi stačí být respektovaná a dosahovat cíle.“ Zároveň přidává zajímavý tip, jak na tomto poli zapracovat. „Snažím se mít sebe samu více ráda než dříve. Být laskavá k sobě i k lidem.“
Z pohledu Ľubici Gubové není možné, aby byl člověk oblíben všemi. V pracovní rovině proto spíše upřednostňuje věrohodnost a serióznost, ať už pro klienty, nadřízeného či kolegy. „Nemusíte být přáteli za hrob, stačí že si můžete důvěřovat, že jsou vztahy korektní. Platí to i ve vztahu ke klientům. Klient potřebuje vědět, že se na nás může spolehnout.“
Lenka Štiková Gachová k tématu přidává osobní vzpomínku na slova svého kolegy: „Řekl mi: ´uvědom si, že čím výš budeš stoupat, tím víc budeš sama.´ To znamená přátelé odpadávají, oblíbenost klesá. To ale není cesta, která by mi byla blízká. Takže přestože jsem v naší kanceláři vystoupala vysoko, snažím se tam pořád být pro naše lidi, aby za mnou mohli přijít. Řešíme i velmi vážné problémy, ale jsem vždy ráda, že přijdou.“ Ohledně otázky respekt, nebo oblíbenost, se domnívá, že je to možné skloubit i ve vztahu ke klientům. „Spíše než o oblíbenost jde o kombinaci lidskosti a odborného respektu, který musíme ke klientům mít, aby se na nás obraceli.“
Comments