Díky praxi můžete předat i přidanou hodnotu k učebnici, říct studentům něco navíc o tom, jak to může reálně fungovat. Z akademické půdy do praxe si zase přinášíte schopnost „laicky“ vysvětlovat někdy složité právní otázky," říká absolutní vítězka letošních cen Flamma podle počtu hlasů, advokátka a vysokoškolská učitelka Renáta Šínová.
Vaše životní krédo zní, že žádný problém není tak velký, abychom museli ztratit sílu a energii pro nalezení jeho řešení. Narazila jste někdy na problém, kdy jste o platnosti tohoto kréda zapochybovala?
Ano narazila. Nevyléčitelná nemoc malé neteře, která ve věku necelých dvou let zemřela. Reálně se pak o to více při rodinněprávních věcech, které v praxi dělám, snažím vést k řešení, protože nikdy pomyslně nevíte, co přijde.
Byla jste absolutní vítězkou letošních cen Flamma mezi šesticí laureátek podle počtu obdržených hlasů. Jaký první pocit se vás zmocní, když na to pomyslíte?
Že vůbec nevím, jak to mám zpracovat:). S ohledem na autistickou dcerku jsem zvyklá mít „vše pod kontrolou“ a vědět, co se bude dít, takže ocenění Flamma, které bylo překvapením a šokem, mě dokázalo naprosto vykolejit.
Výjimečná jste i v tom, že kombinuje akademickou dráhu na Univerzitě Palackého v Olomouci s dráhou civilně a rodinněprávní advokacie v rámci advokátní kanceláře Havel & Partners. Zvládat to musí být velmi náročné. Proč vám to dává smysl?
Propojení obou světů je velmi zajímavé a pestré. Zastávám názor, že když máte praxi, můžete předat i přidanou hodnotu k učebnici, říct něco navíc o tom, jak to může reálně fungovat. Za sebe však musím doplnit, že mě baví i práce s reálnými klienty, protože reagují jinak než studenti. Univerzita je práce pro „všechny“, klientská práce je individuální, za mě je skvělé to kombinovat. Ale abychom zůstali i nohama na zemi, akademickou prací v právní oblasti se není možné v ČR v současné době „důstojně“ uživit, dvě práce proto musí mít celá řada z nás.
Přinášet na akademickou půdu zkušenosti z praxe je dnes vzývaná záležitost, co si naopak přinášíte z pedagogické činnosti do praxe?
Doufám, že schopnost „laicky“ vysvětlovat někdy složité právní otázky. A skvělé vztahy s absolventy samozřejmě.
Když porovnáte svou právnickou generaci s těmi, které dnes vyučujete, za co byste je pochválila a za co pokárala?
Jsou šikovnější v komunikaci a nebojí se zeptat, ale přidala bych trochu na odpovědnosti a pracovitosti :).
Ve své právní praxi se mimo jiné zabýváte právy osob s tělesným postižením. Kde má podle vás právní řád mezery, pokud jde o postavení hendikepovaných v naší společnosti?
Jednou z největších mezer je nyní absence odměny za výkon funkce opatrovníka, spousta osob to dělá zadarmo a je potřeba zohlednit, že péče o zdravotně postiženou osobu je náročná. Řada opatrovníků si zaslouží nejen pochvalu, ale alespoň též náhradu nákladů, bohužel zatím v tomto právní úprava chybí. Též chybí zajištění nároku na odlehčovací služby, které velmi pomáhají, ale opatrovník si je musí hradit sám.
Máte před sebou nějakou významnou metu, které byste ve své práci chtěla dosáhnout?
Myslím, že to je krásná otázka, při které se všichni, kdo mě znají, musí teď zasmát. Tyto osoby bych určitě žádnou jinou odpovědí „neoblafnula“, takže ano, já vím, už bych asi opravdu měla odevzdat tu habilitační práci.
Comments